O vzniku ČIMS

Metabolický syndrom (MS) se stal v posledních letech středem pozornosti řady medicínských oborů: diabetologie z hlediska rizika vzniku diabetu 2. typu, kardiologie z hlediska vysokého kardiovaskulárního rizika, lipidologie z hlediska zajímavé dyslipidémie (aterogenní lipidová triáda), obezitologie z hlediska abdominální obezity doprovázející většinou MS, farmakologie, která hledá nové léky k ovlivnění komplexu rizikových faktorů MS, a dalších oborů. Bohužel neexistuje jeden lék, který by dokázal zastavit rozvoj MS u osob, které k němu mají genetickou (polygenní) predispozici. Jedná se zhruba o 25-30% bílé populace, která je při nevhodném životním stylu (přejídání, málo pohybu, kouření) postižena tímto syndromem. Existují však i populace, u nichž je výskyt mnohem vyšší (např. u palestinské populace až v 70%). Narůstající věk a hmotnost jsou nejdůležitější faktory, které podporují rozvoj MS.

Osoby s MS mají 2-3krát vyšší úmrtnost na kardiovaskulární nemoci (tj. především na ischemickou chorobu srdeční nebo cévní mozkovou příhodu), jak ukázala San Antonio Heart Study (Hunt KJ et al. Circ 2004;110:1251) při použití různých definic pro diagnostiku MS. Nejčastěji užívanou definicí pro určení MS je definice z amerického National Cholesterol Education Program III (NCEP III:JAMA 2001 285:2486). Je dostatek údajů, že zdravý životní styl tj. nízkokalorická dieta, pravidelná pohybová aktivita a nekouření je nejúčinnější v prevenci MS event. v jeho léčbě a prevenci jeho následků tj. diabetu 2 a kardiovaskulárních nemocí. V současné době přistupujeme k léčbě MS tak, že léčíme již rozvinuté rizikové faktory MS, a to především hypertenzi, dyslipidémii anebo obezitu. Volíme takové léky, o nichž je známo z velkých studií, že snižují kardiovaskulární riziko (statiny, fibráty) event. brání rozvoji diabetu (inhibitory ACE, sartany).

Existuje ještě mnoho nejasností v diagnostice MS i v jeho léčbě, a proto se odborníci různých lékařských oborů z celého světa usnesli a založili Metabolic Syndrome Institute, který byl uveden do činnosti v červnu r. 2003. Presidentem tohoto Institutu byl zvolen prof. Barter z Heart Research Institute v Sydney. Tato 15-ti členná organizace si vytýčila 3 hlavní cíle své činnosti:

1. Zvětšit znalosti o MS
2. Rozšiřovat tyto znalosti ve zdravotnické a státní sféře i do široké veřejnosti
3. Podporovat a stimulovat výzkum v oblasti MS

První mezinárodní multidisciplinární symposium tohoto Institutu se konalo 23. října 2004 v Benátkách (San Clemente Palace) pod názvem Metabolic Syndrome – State of the Art Symposium, na které jsem byla pozvána. V rámci tohoto sympozia byly předneseny přednášky předních světových řečníků a proběhly bohaté diskuse na téma patofyziologie MS i jeho klinické aspekty a možnosti jeho léčby. Na tomto Sympoziu byly uvedeny do provozu webové stránky mezinárodního Institutu, které lze najít na adrese: www.metabolicsyndromeinstitute.com .

Na základě mezinárodních zkušeností firmy Fournier Pharma iniciovali zástupci Laboratoires Fournier v ČR vznik národního tj. Českého Institutu pro metabolický syndrom, jehož vedením jsem byla pověřena. Členové institutu jsou čeští experti v kardiologii, hypertenziologii, diabetologii, obezitologii, lipidologii a praktický lékař. Cíle našeho Institutu budou navazovat na aktivity mezinárodního Institutu, přičemž se chceme zaměřit především na praktické lékaře. Neboť praktičtí lékaři se při své každodenní praxi setkávají nejčastěji s jedinci s MS, který se vyskytuje u 25% žen a 32% mužů, jak vyplývá z české epidemiologické studie provedené u populace ve věku 25-64 let (koordinátor R. Cífková, Praha IKEM). Ve vyšších věkových skupinách by byla prevalence ještě vyšší. V současné době probíhá první studie zaměřená na nemocné s MS, kterou jsme zorganizovali za podpory firmy Fournier pro cca 400 praktických lékařů. Druhou skupinu, na kterou se chceme zaměřit budou jedinci postižení MS a zařazení do této studie event. další osoby z populace, mezi nimiž chceme písemně i ústně rozšiřovat informace o MS a o zdravém životním stylu.