UNIVERZÁLNÍ PILULKU ZATÍM NEMÁME

Řadě nemocí MetS předchází, dříve se o tom ale nevědělo – například více než 70 procent pacientů po srdečním infarktu prošlo v minulosti fází MetS, stejně tak drtivá většina v populaci neustále přibývajících diabetiků 2. typu (DM2). Základem ovlivnění MetS je zásadní změna životního stylu. Týká se to především dietních návyků (tj. nízkoenergetická potrava s dostatečným zastoupením zeleniny a ovoce), zvýšení pohybové aktivity a nekuřáctví. Právě kouření může hrát velmi důležitou roli – zhoršuje totiž klíčový faktor citlivosti k vlastnímu inzulínu. Kuřáci mají nejen vyšší výskyt srdečně-cévních chorob, ale i MetS a následně diabetu, což není příliš známo. O tom, kdy přistoupit k farmakoterapii, musí rozhodnout lékař, který před nasazením léčiv obvykle dává pacientovi určitý čas (v řádu několika měsíců) ke změně životního stylu. Zatím bohužel neexistuje jeden univerzální lék proti MetS, který by ovlivňoval inzulínovou rezistenci, a po jehož podávání by se tento syndrom a jeho další komplikace nerozvinuly. K dispozici jsou ale léky, které redukují vysoký krevní tlak a zároveň působí pozitivně na metabolismus cukrů, a přípravky ovlivňující poruchy metabolismu tuků. Platí tedy, že úspěšná léčba MetS zabrání budoucím závažným, ekonomicky nákladným a život ohrožujícím komplikacím? Zdá se, že ano: „Data ze studií specifických pro metabolický syndrom sice zatím nemáme k dispozici, je však logické, že pokud člověk zhubne nebo jsou mu efektivně léčeny poruchy metabolismu a vysoký krevní tlak, pak tím významně omezuje budoucí rizika komplikací spojených s aterosklerózou,“ míní H. Rosolová. Tyto skutečnosti potvrzují i data ze studií s pacienty se smíšenou dyslipidemií.