Český Institut Metabolického syndromu

O metabolickém syndromu

METABOLICKÝ SYNDROM – SKRYTÁ HROZBA? 

Výskyt metabolického syndromu v populaci významně narůstá, což souvisí především se snadnou dostupností jídla, následným přejídáním a se sedavým způsobem života. Postihuje zhruba čtvrtinu Čechů v produktivním věku (ve starším věku je výskyt až dvojnásobný), kteří jsou tak ve zvýšené míře ohroženi budoucím rozvojem cukrovky, aterosklerózy, a tedy i rizikem vzniku srdečního infarktu či mozkové mrtvice. O spolupůsobení rizikových faktorů, které vytvářejí obraz metabolického syndromu (MetS) zatím veřejnost, ale i někteří lékaři, moc neví. Přitom včasné rozpoznání těchto faktorů a jejich komplexní léčba jsou účinnější a levnější než zvládání následných komplikací.  

 

KDO JE RIZIKOVÝ? 

Patofyziologickým podkladem MetS je zřejmě snížená citlivost buněk k vlastnímu inzulínu (inzulínová rezistence). Terminologicky by pak mělo jít spíše o „kardio-metabolický“ syndrom, protože je zde zjevný souběžný výskyt metabolických poruch (chybný metabolismus tuků a cukrů, obezita) a hypertenze... 

 

UNIVERZÁLNÍ PILULKU ZATÍM NEMÁME 

Řadě nemocí MetS předchází, dříve se o tom ale nevědělo – například více než 70 procent pacientů po srdečním infarktu prošlo v minulosti fází MetS, stejně tak drtivá většina v populaci neustále přibývajících diabetiků 2. typu (DM2)... 

 

EDUKOVÁNI BY MĚLI BÝT VŠICHNI 

Češi jsou na tom velmi podobně jako Spojené státy a rozvinuté evropské země – tedy ne moc dobře. Na základě genetické predispozice je MetS postiženo asi 25 procent naší populace. Čtvrtině obyvatelstva tedy hrozí ateroskleróza a budoucí rozvoj DM2 na podkladě MetS, přičemž cukrovka 2. typu znamená čtyřnásobné i vyšší riziko vzniku srdečního infarktu ve srovnání se zdravými lidmi. Zajímavé je, že vůbec nejvyšší výskyt MetS je pozorován u Asiatů, které následuje černá populace... 

 

ČESKÝ INSTITUT METABOLICKÉHO SYNDROMU 

Metabolický syndrom (MetS) se stal v posledních letech středem pozornosti řady lékařských oborů, především diabetologie (riziko vzniku cukrovky 2. typu), kardiologie (vysoké kardiovaskulární riziko), lipidologie (zajímavý typ dyslipidemie), obezitologie (břišní obezita většinou doprovází MetS) a farmakologie, která hledá nové léky k ovlivnění komplexu rizikových faktorů.  

 

PROČ INSTITUTY VZNIKAJÍ? 

Stále existuje mnoho nejasností v diagnostice MetS i v jeho léčbě, a proto odborníci z různých lékařských oborů z celého světa založili Metabolic Syndrome Institute, jehož činnost byla zahájena v červnu 2003. Prezidentem byl zvolen prof. Barter z Heart Research Institute v australském Sydney. Tato 15členná organizace si vytyčila tři hlavní cíle: ... 

 

METABOLICKÝ SYNDROM OČIMA PRAKTICKÉHO LÉKAŘE 

Metabolický syndrom (MetS) by měl být zachytáván především na úrovni primární péče, což se ne vždy daří. I když jsou naši praktičtí lékaři poměrně dobře obeznámeni s jednotlivými rizikovými faktory, jen obtížně si je spojují dohromady a na MetS nenahlížejí jako na komplexní diagnózu. Kde se odehrávají nejčastější chyby a co je třeba zlepšit?  

 

URČIT DIAGNÓZU NENÍ OBTÍŽNÉ 

Vlastní diagnostika a léčba MetS je relativně levná, naopak mimořádně finančně náročná je terapie závažných kardiovaskulárních a metabolických chorob, které většinu nemocných s tímto syndromem s vysokou pravděpodobností dříve či později postihnou... 

 

JAK BY MĚLA VYPADAT OPTIMÁLNÍ LÉČBA 

Nemocní se ve většině případů u praktického lékaře nakonec objeví, jeho úkolem je pak na případná rizika pomýšlet, vytipovaného pacienta zachytit a účinně jej po dlouhou dobu léčit a sledovat... 

 

KDE JE CHYBA? 

Režimová opatření tedy velmi často selhávají, pacienti jednoduše nechtějí slevit ze zaběhaných návyků a svého pohodlí. V tom případě dostává prostor farmakoterapie, která musí být důsledně a dlouhodobě (velmi často doživotně) nasazována především u nejvíce rizikové hypertenze, a to téměř vždy v kombinaci několika přípravků... 

 

METABOLICKÝ SYNDROM OČIMA SPECIALISTY 

Pokud naše strava obsahuje dlouhodobě nadbytek tuků (lipidů), můžeme být v kombinaci se sedavým způsobem života a kouřením ohroženi řadou chorob, především srdečně-cévních. Jistě velkým strašákem je nejen v rozvinutých zemích „vysoký cholesterol“, metabolický syndrom (MetS) má ale jiné lipidové rizikové faktory. Jaký je pohled specialisty?  

 

NÍZKÝ HDL-CHOLESTEROL A VYSOKÉ TRIGLYCERIDY 

V čem spočívá pozitivní role HDL-cholesterolu? V krvi je přenášen velkými částicemi (nosiči), které nedokáží proniknout stěnou cév, usadit se tam a zvyšovat tak riziko vzniku aterosklerózy (na rozdíl od LDL-cholesterolu). Nosiče HDL-cholesterolu jsou tedy odpovědné za přenos přebytečného cholesterolu z krevního řečiště zpět do jater (reverzní transport), kde je následně odbouráván... 

 

JAK LÉČIT? 

Lékaři se při terapii MetS – jehož kritéria splňuje nejméně 30 procent dospělé populace – pokoušejí ovlivňovat zároveň poruchy metabolismu, obezitu i vysoký krevní tlak. K léčbě je proto jednoznačně nutné přistupovat komplexně... 

 

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY? 

V rámci kontinuálního výzkumného projektu „Stravovací návyky a obezita v ČR“, realizovaného pro MZ ČR v letech 2000 až 2005, byla na naší dospělé populaci zjišťována prevalence onemocnění potenciálně souvisejících s obezitou. Součástí šetření bylo rovněž měření obvodu pasu respondentů. Z těchto údajů lze vypočítat podíl dospělé populace trpících komplexem onemocnění označovaných souhrnně jako metabolický syndrom.  

 

PACIENTI MAJÍ NÍZKÉ POVĚDOMÍ O SVÉM ZDRAVÍ  

Na výsledcích je nejzajímavější porovnání měřených symptomů (obvod pasu) a symptomů reportovaných respondenty (zbývající kardiovaskulární rizikové faktory) s výsledky studie MONICA prováděné praktickými lékaři v rámci preventivních vyšetření jejich pacientů. MONICA je mezinárodní studie WHO, jejíž druhá vlna v ČR proběhla v letech 2000 až 2001... 

 

SLOVNÍČEK ZÁKLADNÍCH POJMŮ 

Ateroskleróza; Body Mass Index; Diabetes mellitus; Dyslipidemie; HDL-cholesterol; Hyperglykemie; Hypertenze; Ischemická choroba srdeční; Kardiovaskulární onemocnění; LDL-cholesterol; Triglyceridy  

 

  Zpět